Foramen ovale patens a dekompresní choroba potápěčů: důležitý, ale málo známý problém

Patent Foramen Ovale in Recreational and Professional Divers: An Important and Largely Unrecognized Problem.

Honěk J, Šefc L, Honěk T, Šrámek M, Horváth M, Veselka J. Canadian Journal of Cardiology. 2015 Aug;31(8):1061–6. doi: 10.1016/j.cjca.2015.03.010. Epub 2015 Mar 12. IF: 3.711

MUDr. Jakub Honěk

Publikaci – vyzvanou přehledovou práci představuje první autor MUDr. Jakub HoněkKardiologické kliniky 2. LF UK a FN Motol.

Práce shrnuje poznatky o souvislosti foramen ovale patens (PFO) s dekompresní chorobou potápěčů, včetně dvou posledních studií vydaných naším kolektivem autorů.

Foramen ovale patens je několikamilimetrový otvor v přepážce mezi pravou a levou srdeční síní. Je to pozůstatek krevního oběhu plodu, kdy foramen ovale umožňuje pravo-levý zkrat okysličené krve putující z placenty do systémového oběhu. U 75 % jedinců se foramen ovale po porodu postupně uzavírá, a naopak u každého čtvrtého dospělého zůstává v mezisíňové přepážce drobný kanálkovitý otvor – PFO.

Dusíkové bubliny vznikají v těle potápěče po vynoření na hladinu v důsledku přesycení tkání rozpouštěným dusíkem. Jejich embolizace do periferních kapilár způsobuje ischemii cílového orgánu a vede k projevům, které souhrnně nazýváme dekompresní chorobou. U potápěčů s PFO je riziko vzniku akutní dekompresní příhody významně zvýšené, vzhledem k možnosti průchodu bublin skrze PFO z žilní krve přímo do systémového oběhu (paradoxní embolizace).

Souvislost mezi PFO a DCS byla poprvé popsána v 80. letech 20. století. Od té doby byla opakovaně zaznamenána vyšší prevalence PFO u potápěčů s neurologickou a kožní formou DCS. Současně bylo dokumentováno, že riziko vzniku DCS roste s velikostí pravo-levého zkratu. Řada autorů již formulovala hypotézu, že katetrizační uzávěr PFO by mohl vést k prevenci paradoxní embolizace bublin u potápěčů a snížit riziko vzniku DCS. První a jedinou studii, ve které bylo prokázáno, že katetrizační uzávěr vedl k eliminaci arteriálních bublin po ponoru, jsme publikovali v roce 2014 v časopise JACC Cardiovascular Interventions. V této studii byl sonograficky srovnán výskyt venózních a arteriálních bublin u potápěčů po katetrizačním uzávěru PFO (n=20) a s PFO (n=27). Ve studii nebyly detekovány žádné arteriální bubliny u potápěčů po katetrizačním uzávěru PFO, současně se u žádného z těchto potápěčů nevyskytly symptomy DCS (tento trend nedosáhl statistické významnosti). V další studii jsme publikovali vliv konzervativních profilů ponoru (omezení hloubky a doby expozice a prodloužení výstupu) na výskyt venózních a arteriálních bublin u potápěčů s PFO. Studie poukázala na to, že i při velice konzervativním potápění nedochází k úplnému vymizení žilních bublin, ale nebyla prokázána jejich embolizace.

Otázky kolem terapeutických a preventivních postupů u potápěčů, kteří mají PFO, tak stále zůstávají otevřeny. Pokud bude efektivita katetrizačního uzávěru potvrzena v longitudinálních klinických studiích, mohl by být tento postup efektivní metodou v sekundární prevenci dekompresní choroby v situacích, kdy nelze dostatečně přizpůsobit potápěčskou praxi přítomnosti PFO, tedy zejména u profesionálních potápěčů. U ostatních potápěčů bude nejspíše optimálním doporučením konzervativní způsob potápění, přesnou podobu těchto doporučení a jejich efektivitu bude ale nutné taktéž ještě klinicky ověřit.

V letošním roce budeme prezentovat na kongresu Evropské kardiologické společnosti studii poukazující na to, že PFO je významným rizikovým faktorem vzniku dekompresní choroby i u rekreačních potápěčů, kteří dodržují doporučená dekompresní pravidla. Tyto výsledky spolu s dlouhodobým klinickým sledováním, které na naší klinice provádíme, by měly přinést k této problematice další výstupy.

http://www.ncbi.nlm.nih.gov/pubmed/26143138

Vydáno: 6. 10. 2016 / Odpovědná osoba: Mgr. Ing. Tereza Kůstková