Riziko srdeční kontuze při použití zařízení pro automatické komprese hrudníku u pacientů se srdeční zástavou

Risk of myocardial contusion in cardiac arrest patients resuscitated with mechanical chest compression device.

Štěchovský C, Hájek P, Cipro Š, Veselka J. International Journal of Cardiology. 2015 Mar 1;182:50–1. doi: 10.1016/j.ijcard.2014.12.059. Epub 2014 Dec 23. IF: 4.036

MUDr. Cyril Štěchovský

Publikaci – letter to the editors – představuje první autor MUDr. Cyril ŠtěchovskýKardiologické kliniky 2. LF UK a FN Motol.

Na základě několika kazuistik pacientů, kteří byli přivezeni do Motola po dlouhé resuscitaci v terénu s použitím zařízení pro automatické komprese hrudníku LUCAS 2, jsme na Kardiologické klinice v roce 2012 vytvořili registr těchto pacientů a začali systematicky sledovat jejich osud. Zemřelým pacientům jsme ve spolupráci s Ústavem patologie a molekulární medicíny provedli pitvu s detailním vyšetřením srdce. Nálezy jsme porovnali se skupinou kontrolních pacientů, kteří byli neúspěšně resuscitování bez použití LUCASe.

Z laboratorních studií na zvířecích modelech oběhové zástavy je známo, že zařízení typu LUCAS 2 oproti manuální srdeční masáži zvyšuje krevní tlak, zlepšuje koronární a mozkovou perfúzi a zvyšuje pravděpodobnost návratu oběhu. Randomizované studie však neprokázaly vyšší přežívání pacientů s oběhovou zástavou při použití zařízení pro automatické komprese hrudníku. Je popisován vyšší výskyt fraktur žeber a sterna i poranění vnitřních orgánů při použití těchto zařízení. Dosud však nebyla publikována incidence kontuze myokardu po resuscitaci těmito zařízeními.

U 50 % pacientů v našem registru byl příčinou oběhové zástavy akutní infarkt a u poloviny pacientů byla dokonce provedena koronarografie a PCI během resuscitace. Zajímavé je, že průměrná doba resuscitace byla velmi dlouhá, celých 47 minut, přesto se u 75 % pacientů podařilo obnovit spontánní oběh, většina z nich ale během hospitalizace zemřela na kariogenní šok. Z pitevních nálezů jsme zjistili, že třetina pacientů resuscitovaných LUCASem měla srdeční kontuzi. Naproti tomu u manuálně resuscitovaných pacientů kontuze nalezena nebyla. Pacienti s kontuzí byli resuscitováni asi o 20 minut déle než ti bez kontuze.

Naše studie prokázala, že dlouhá resuscitace zařízením pro mechanické komprese hrudníku může způsobit kontuzi myokardu, což jsme u manuálně resuscitovaných pacientů nepozorovali. Z našeho zjištění vyvstává několik klinicky závažných otázek. Jakou roli hraje kontuze srdce v rozvoji kariogenního šoku po resuscitaci? Jak velký vliv má na mortalitu těchto kriticky nemocných pacientů? Jakou léčbu (např. použití levokomorové mechanické podpory nebo mimotělního oběhu) máme zvolit u pacienta s kontuzí srdce po resuscitaci?

http://www.ncbi.nlm.nih.gov/pubmed/25590957

Vydáno: 21. 9. 2016 / Odpovědná osoba: Mgr. Ing. Tereza Kůstková